 |
|
|
|
 Sultanahmet Camii - Modrá mešita v Istnabulu se šesti minarety a barevnou výzdobou uvnitř, která ji dala její přezdívku. Úchvatná památka, která je navíc úplně zadarmo. |
 Staví se první mezikontinentální metro! Vlevo Evropa, vpravo Asie, mezi nimi nejemn Bosporský most, ale také obří bagr pomáhající při stavbě podmořského tunelu. |
 Mešita Sulejmána nádherného, největší mešita v Istanbulu, ve večerním osvětlení. |
 Odplouváme z Evropy, vzadu Sulejnámova mešita, Vlevo Yeni Camii, tedy Nová mešita, v popředí přístav v Eminonu. |
 Trochu zamlžený pohled na sultánský palác Topkapi, Ayu Sofiu a úplně vlevo i Modrou mešitu, tradiční Istanbulské panorama. |
 Zpět v Evropě. Prastaré hradby obepínají obrovskou rozlohu poloostrova mezi Marmarským mořem, Bosporem a Zlatým rohem, od paláce až sem je to přes 6 km. Hradby jsou dvojité, mezi nimi mají lidé různá políčka a zahrádky. |
 Na jižním konci hradeb u Marmarského moře je pěkná pevnost. |
 Z Ankrary žádnou fotku nemáme, tak se přesuneme o skoro tisíc km do Kapadocie. Po cestě z Goreme do Open Air Musea vidíme všude tufové útvary s jeskyněmi a v dáli lákavou stolovou horu, kam jsme nakonec vystoupili. |
 Ukázkové pyramidky tamtéž. |
 V Open Air Museu, kde jsou soustředěny nejvýznamnější kostely s freskami a podobné výmysly,první pokusy s polarizačním filtrem vedou k takto modré obloze, ale i k poškození některých nepublikovaných snímků. |
 Pyramida s jakýmsi klášterem v O-A Museu, šíleně modrá barva je dána kombinací polarizáku s Kodakem a je i na papírové fotce. |
 Jiná část muzea, na skále v dáli je horolezec Limetka. |
 Opuštíme museum, tak ještě pěkný průhled. |
 Astrofoto z Limetkova stativu nad Goreme. Velký Vůz, v pozdadí bílé Tufové útvary z 016.jpg osvětlené světly vesnice. |
 Orion, Býk a Plejády, v popředí krásné obrysy pyramid |
 Ještě pyramidy s Orionem a Velkým psem, bohužel s otiskem prstu na negativu:( |
 Kousek nad muzeem je moc pěkná skupinka skal, nedaleko níž jsem spali. |
 Ráno se budíme s takovýmto božím výhledem. Povšimnete si vzadu balonu. Jsme několik set metrů do musea a všech autobusů, ale tady je majestátní klid. |
 Kvetou moc pěkné kytičky, v pozadí Uchcisar, dominanta okolí, také provrtaná jeskyněmi. |
 A takhle hezky sme tu tábořili. |
 I v březnu vyprahlou krajinou se jen tak potulují 20cmetrové želvy! |
 Velký komplex v jednom skalním bloku poblíž byl bohužel nepřístupný, ale zdálky pěkný. |
 Zato jiná doupata ve skrytém kaňonu se dala pěkně prolézat. já se teda výš neodvážil, ale Ivana ano:) |
 Zase jeden luxusní průhled, tu sme torchu blíže muzeu, takže se sem dostanou i běžní turisté, jednoho jsme museli z obrázku ustříhnout. |
 Složením dvou fotek šiřokáčem vzniklo panorama neuvěřitelné stolové hory (která tedy není moc stolové, jejím středem vede ůdolí, které z téhle strany není vidět), na níž jsme o několik hodin později rozbili tábor - ovšem po překonání těch kaňonů před námi. |
 Návrat do známých končnin - Guzelyurt s přehradou a ruinami kláštera. V pozadí úpatí zasněžených hor sahajících do výše 3300 metrů. Tady poprvé výrazně pršelo. |
 A ještě jednou známé místo, ale z neznámé perspektivy - famózní klášter v Selime, kde jsme letos náhodou objevili ukrytou cestu do vyšších pater a získali tak i tento krásný výled. Všimněte si také úplně jiných barev daných jarní zelení na skalách. |
 A to jsem já v tunelu se strmým schodištěm, které nahoru vede. |
 Ještě jednou a lépe osvětlen. |
 Já a limetka v nižších patrech kláštera. |
 Až tam nahoře jsme byli! |
 Při pátrání po solné poušti okolo městečka Eskil jsme nalezli jenom trávu, ovce, pastýře a spoustu Čámuru (což je turecky bahno). Poušť je prý v provozu až od července, kdy to všechno pořádně vyschne... |
 Do Konyi jsme přijeli dost pozdě večer, takže zdejší superpamátku jménem Mevlana pozorujeme jenom přes plot. |
 Ale i tak vypadá docela zajímavě. |
 Pár kilometrů od Manavgatu na pobřeží najdete tyto nízké, ale opravdu mohutné (a v době naší návštěvy trochu rozvodněné) vodopády. Sice s dřevěnými mostíky, suvenýry a za vstupné, ale velmi pěkné. |
 Vodopád z jiného úhlu. |
 Malý výlet do hor - průzkum kaňonu Koprulu a jeho okolí - odhalil krásu zasněžených vrcholků a bujné zelené lesy. Bohužel fotka z ruin v Selge, zlatého hřebu programu, nevyšla. |
 Ještě další hory tamtéž. |
 Kopru znamena most a podle nich se kanon jmenuje - tento u výtoku ze soutěsky je takovým místním logem. |
 Vnikli jsme i trochu do kaňonu. Do řeky přímo ze skal tryskají neuvěřitelně masivní proudy vody. |
 A je tu i malá jeskyňka se starými zbytky krápníků. |
 V okolí najdete řadu bočních údolí, která bývají neméně působivá. |
 Z výšky 950 metrů u Selge lze přehlédnout okolní nesmyslný terén plný bloků jakéhosi slepence, i vzdálený horský hřeben, obklopující celé údolí. |
 Ale na pozorování zatmění míříme do přímořského Side. Tady si člověk může fotit ruiny rovnou ze stanu. Divadlo ale zase nevyšlo. |
 Apollonův chrám přímo na pobřeží v Side. Teda to, co z něj zbylo. Zde se odehrávaly největší návaly při zatmění. |
 Skupina českých pozorovatelů, které jsme tu potkali a miláček. |
 Astrofoto! částečné zatmění skrze filtr a navíc odraz okolí v něm fytažený polarizákem. |
 Vodopády Dudenbasi (zevntitř), ve skutečnosti patrně umělé, ale vysloveně bombastické. |
 Tytéž vodopády ještě z dálky, okolo krásná džungle |
 Dobbře, ještě z boku! |
 Larabasi Selasi, kde voda z předchozího vodopádu padá do moře. Možná také uměle. |
 Totéž. |
 Ještě z vrchu, jak voda padá přes okraj. V pozadí lodička. |
 Trh s kořením v Istanbulu při cestě zpět. |
 Rozloučení s Istanbulem. |
 Na četné žádosti přidáváme jízdní řád tureckých rychlíků. Finta je v tom, že v Turecku jich jezdí tak málo, ež se skutečně všechn vejdou na jednu stránku! |